K O R O N E R

***

Koroner předběhl událost
načmáral exitus
a dost
viděl ty oči prahnoucí prázdnem
těch patnáct let
trpěných hladem
po lásce po otci zrození
dala mu ústa ruce i krásnou tvář
ještě jí zbyla
druhá polovina
těla
hlava plná snů

jen blbě

blbě vycházela kopretina
jak ptáček bez ptáka
vajíčko množí
zbytky svých zážitků
do kůže vloží
krabaté
v rakvi se obrátí ke dveřím spí
pro prince princezna
ta se však nenosí
zas svítá do práce
v naději
Pane Bože … přece jsi

***