přededveřmi
přededveřmi
Když zaklepal poprvé
příliš mnoho dveří
a já nevěděl které otevřít
Když zaklepal podruhé
rozhodl jsem se raději
sebe samotného uzavřít
Když zaklepal potřetí
stud nedovolil mému zraku
alespoň klíčovou dírkou nahlédnout
a tak přestalo jednoho dne klepání
a pak jsem znenadání na ulici nahý stál
v ruce kříž
mnoho lidí opodál
říkám leč ústa neotvírám
jsem tu
nebo právě umírám?
do očí světlo mě pálí
hlasu tichému naslouchám
s díkem dlaň svírám
nikam neutíkám
dřevěné perly
trochu lýka
krvavá dýka
kde JÁ je ON
zůstává pouhý stín
mlhovinou
po širých pláních
divoké stádo koní
a k nim přilétá jedna
malá
bílá
holubice
...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Miluju, když obsah básně zaměstná mi myšlení
když kód či šifra uvnitř jí se skrývá
když z poza rohu jen se na mě dívá
a popouzí mě k resumé. Takovou báseň ocením!!
klobouk dolů / tu si tisknu
ta mi ještě bude ležet na srdci
19.11.2010 15:20:00 | šuměnka
Jejku, tak totok je fakt nádherné, opravdu působivé a myslím, tak nějak dle mých představ, bez ohledu na to, že je totok zde málo čtivé téma. Pro mě je to zvláštní, ale tak skvěle se mi to četlo. Snad bude nějaké další takové. ST!
20.09.2010 08:25:00 | NikitaNikaT.
Já ještě neotevřel dveře, aniž bych se nepodíval, kdo je za nimi..st
19.09.2010 12:49:00 | Chancer
