Noc beze spánku

Slzy se jí leskly na tváři,
a však i úsměv našel si na ní čas.
černé kapky jak misionáři,
hrnuly se z řas.

Pátrali jsme v depozitáři,
proč osud se dal s lidstvem na zápas
a proč nejsme vizionáři
na všechny druhy zkáz.

Noc plná snů beze spánku,
a vedle mne ona
otevřela svého nitra schránku,
viděl jsem jak stoná.

Smutek z očí se nevytratil,
myšlenky se stále oddávali snům.
Snad do ní nezamiluji se ze všech sil,
že přijdu o rozum.

Ráno odešla hledat cíl,
a že svůj smutek dá sežrat vzteklým psům.
Po tváři jsem jí pohladil
a určil diagnózu.

Noc plná snů beze spánku,
a vedle mne ona
otevřela svého nitra schránku,
viděl jsem jak stoná.