Podívám se pravdě
do vykulených očí
a přemýšlím
o tom
jak se mezilidský vztah
změní v raněné zvíře
ve dvou tělech
jak nedokážu obejmout situaci
jen člověka
co se v ní ocitne
stačí
nestačí
Přemýšlím o prioritách
připomínající vojáky
co se právě vrátili
z přední linie
a já po nich chci
dokonalý nástup
sázím se se sluncem
o to
kdo dnes dřív zapadne
v zapomnění
Létám si v podzemí
kde vždy do něčeho narazím
přítel radí létání ve výšinách
kde není moc překážek
ale já nechci do nebe
chci jen pozemsky
žít
Myšlenky, které se rodí v lidském cítění... a líbí se mi jejich zpracování...
19.09.2010 22:21:00 | labuť