Pocity tichého pokoje
Pocity tichého pokoje
Anotace: ... dávné toulky po hřebenech myšlenek... nějak se vymkla mému stylu... možná...
Rozvrzaná židle a prázdný stůl
Parfém, co evokuje, že tu byl...
V nejtmavším koutě na suchých růžích
Pavouk si tiše spřádá postříbřenou nit
Letokruh života po řezu
motorovou pilou
V drtičce odpadků
rozesmáté srdce
A naivita života
s hlavou na gilotině
Někdy je těžké žít svůj osud
Zatraceně
Komentáře (38)
Komentujících (37)
Doporučit
Tisk22.10.2010 20:56:00 uživatel smazán
Tahle se Ti moc poveda...
st
22.10.2010 20:56:00 uživatel smazán
*povedla :)
02.10.2010 11:01:00 kavec
... asi kdyby ten život byl k žití moc lehký , tak by nás to ani moc nebavilo , úplně bychom se odnaučili bojovat s překážkami a problémy a od toho tady jsme , si myslím Jirka .
01.10.2010 17:47:00 JoHanka
Mnohdy bývá těžké žít svůj osud, svůj život...vím, vím. A ty jsi básni dala slova, zní tak konkrétně.
27.09.2010 20:01:00 šuměnka
Rozvrzaná židle a prázdný stůl
Divoké moře / z mola kůl
Strhané tělo / duše půl
V cukřence zůstal pepř a sůl...
25.09.2010 19:01:00 Paulín
Postřehy samoty na srdci v pokoji.
Myšlenka k jinému, těžko se rozdvojí
s touhou na lepší, krásnější pocity.
Buď ráda, že jsi s námi taky ty.
ST.
25.09.2010 18:40:00 Mario de Janiero
Se všemi předchozími komentáři souhlasím a respektuji je.
Moudra neumím, vím však, že je dobré mít jistý odstup, nenechat se příliš ničit negativními jevy a naopak naplno vnímat krásy světa a radosti života tak, aby bylo dost na rozdávání.
ST!
24.09.2010 07:05:00 Bean
nekdy..
je mnoho skryto ve slovech..
nekdy..
ma clovek proste pech..
nekdy ..
se karty za obrátí..
nekdy..
se ticho..smutno.. vytratí..
i proto..
se z malickosti zit..
vyplatí .o)
24.09.2010 00:23:00 Lota
...nikdo nikdy neříkal, že život je lehký, říkali jen, že život se vyplatí...mně jakoby náhodou přišlo dnes v e-mailu... :-)
23.09.2010 23:57:00 Nonna
Je úžasné, jak tvoje báseň umí pohladit, ukolíbat člověka a pak jak když zařve motorovka, musíme se probudit, ale i tak, je nám krásně...moc moc líbí
22.09.2010 21:05:00 TetaKazi
Podobné nálady mě svého času pravidelně přepadaly koncem týdne - zřejmě máme všichni své "pátky"...
Posílám ST - krásná báseň!
22.09.2010 15:10:00 pamp_elka
no, bez propadů nebylo by vrcholů - tož to je jen taková pauza, myslím...
22.09.2010 07:42:00 NikitaNikaT.
Labutěnko, Tvá básenka je jednoduše o životě a mohu jen řéct, že nejsi sama a moc děkuju za totok dílko, které jsi napsala, neb se v něm nande mnoho z nás... ST!!! za obsah, kterému plně rozumím.
21.09.2010 23:06:00 Giginka
Možná je trošinku jiná..ale ne o to méně hezká..jen mi přijde hodně melancholická a beznadějná..pravý opak tebe labuťko :o)
21.09.2010 20:45:00 hašlerka
Ne, to není růže co tu usychá
to jsou mé slzy padlé do ticha
čtyř prázdně mlčících stěn
osude, prosím, pusť mě ven
nadechnout se, pomalu jít
než pavouk dospřádá nit
mého života
ST!
