Údery vteřin prorůstají podvědomí
zmuchlaný den se nocí neprolomí
hrdě jak socha, pyšně jak ptáci
maluji slova jen tak pro legraci
z obrazů poskládám obrázek nebe
trochu si připadám hledíc za sebe
jako rok snů který nikdy nekončí
v ohradě hvězd malátný náhončí
spijou se barvy a splynou těla
písnička která už tolikrát zněla
levná jak parfém a trochu prázdná
ač trochu lživá je, přece je krásná