jsem potulný luštitel
tvé mystiky hyeroglifů
v chápání jazyka
i vnitřní idea hluboké reality
jako slon nesoucí obelisk
a sající chobotem tekutiny..
vzkříšená
z plodného spojení světla a vody
melodie řek
zakletých hájů
nymfy korunované gráciemi
kterým z ňader oblých
průzračné vody prýští
a zavlažují louku rozzářenou
bylinami vonnými a kvítím
ženské tělo
fons et origo
rostliného života
vinoucí se jako stříbrná spirála
ozdobená kamennými raky
propletená delfíny…
fontána
cesty k osvícení
z civilizace do divočiny
k prameni počátku
a já našlapuji
po vyleštěných kamenech
nejasně duhového zbarvení
k průniku zemskou kůrou
klínové fontanely
v povrchu vykládaném perletí
tepané glazované tvary
záhadných obojživelníků
do stěn sopečného tufu
v obřadním uhašení
ohně ve vodě
fylozofické erotiky
animální éteriky
bohyně Diany...
Jsi správkyně vod
věčného pohybu
ovládající světlo plamen chladu
v srdci skalnatých jeskyní..
má Fontaniera...
znamení v kameni a oblázek v proudu vod
poslední schod...a jsi..tam..v oblosti slov..
co trousí nymfy...do vysoké trávy...
ST
23.09.2010 21:25:00 | Mbonita
Po přečtení mám krásný pocit,jak kdybych měla možnost strávit o samotě 24 hodin s obrazem Salvádora Dallího Chaos světa.Opět jsem si mohla doplnit slova k obrazovému věmu..nebo naopak?:-)))
23.09.2010 10:06:00 | střelkyně1