Tóny klarinetu

Ráno hnusně,
večer vkusně.

Prstem luskne nehledíce,
ráno ze sna probudíce,
již spánku nechtíce.

Parte psané v rukou majíce,
proč-li čekat více.
Pravý čas přicházejíc ze země,
v níž zvíře tlejíce,
pod tíhou hříchu hnijíce,
nechce žíti více.

Noci dlouhé procházejíc,
sám při měsíčním svitu,
poslouchajíc tóny v nitru,
s doprovodem klarinetu.

Probouzejíc hlasem tklivým,
ve správnou chvíli,
slyšíce naříkat motýli...

Večer hnusně,
Ráno vkusně