Na řasy se snáší spaní
bledé Luny uvítání
přivádí do hlubin snění
v říš sladkého zapomnění.
Hvězdný prach mi v okna padá,
noc je ještě příliš mladá,
Luna však již objala,
vše co země vydala.
A mě trochu zanedbává
věčná noci paní.
Samotnou mě ponechává
až do doby ranní.
A na malých chvilek pár,
pak aby člověk usínal.