Už se kroutí ráno,
slunce se kolíbá vzhůru,
lidským strachem ze tmy štváno,
ukončuje noční můru.
Spalující oživující podívaná,
stromy, okvětina, vlčí jáma...
krev je znovu promíchána.
Jenom my jsme jedni z mála,
pro něž je den, stejně jako noc,
tíseň stálá.
Ano, máme prozkoumanou jednu misku vah,
však život je odvaha i strach