***
Dozvěděl jsem se
z rozhlasu
že podzim je tu
řachlo to
poslední slunce bez zubů neptá se
obracím stránku
zima je
bílý list
nasliním prst a jazyk přimrzá
vazba let pomalu
pomalu zavrzá
je čas pálit knihy
na hranicích života a smrti
pečené brambory
pasáčci vymřeli a husopasky
ty dávno zestárly
ač byly mladé
děvuchy
hory je zdolaly
ty hory beskydské co často plakaly
a já tu trčím
jak Lysá do mraků
ostravskou zátěží smogových úletů
chřípím nasávám smrt
voní
tak ještě čuchám
bylo by dlouhé psát
počítat každý nádech a výdech
když se dusíš a smíchem popadáš dech
na zádech křížky
od jeptišky cos ji měl rád
tenkrát a napořád
naposled
než přišly novoty
zrodil ses ty a ty posunul novověk
do svého starověku
fčil mudruj chachare … já usem doblunkal
***
Příběhem ses rozběhl, brambory snědl,
husopasku hezkou svedl či né?
na Lysou vyběhl a to za 5 minut- jsi král /Beskyd/
28.09.2010 00:51:00 | s.e.n
barevný podzim, za oknem šedo. Tak si představuju kvalitní báseň.
26.09.2010 21:21:00 | Elvíra Adamsonová
Jak slunce bez zubů se do podzimu zakousnem a do jara se prohryžem...ST!
26.09.2010 15:10:00 | Mario de Janiero