Děti
Děti
Anotace: .. kdo to má doma, ví o čem je řeč ...
Jsem stále matka svých třech dětí,
i když ten život strašně rychle letí,
ony už jsou všechny dávno dospělé,
mají své rodiny, svůj život, přátele….
Přesto se rádi vrací často domů,
k mámě a tátovi, blízko stromu,
posbírat jablíčka, co spadly mámě od ruky,
pro pár rad od táty, jak vyhnat z hlavy pavouky…
Každé je jiné, podobou i povahou,
jinak si poradí s životem, s výstrahou,
pomocnou ruku vztáhnem popaměti,
jsme tady vždycky pro ty svoje děti…
Poslední tipující: jvacl, šuměnka, Bíša, Divoženka1, Gabrielle, Veselý Drak, zelená víla, jitka.svobodova, kuskus pruhovaná, Zasr. romantik, ...
Komentáře (18)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk06.10.2010 10:12:00 šuměnka
I já jsem matkou trojího nádechu
a čtvrtého, co miluje mne silou poutavou
i já jsem ráda, když mám lásku nad hlavou
a kolem sebe kouzlo neplechů...
30.09.2010 23:54:00 Veselý Drak
Je velké umění pomáhat jen tehdy, jsme li požádáni.
Přílišné pomáhání může způsobit chuť k úprku:).Věřím, že najdu správnou míru.
30.09.2010 18:20:00 zelená víla
čtu tě ráda.. děti budou navždy dětmi a rodiče budou mít v sobě neustále tendenci vychovávat :-)
30.09.2010 08:35:00 jitka.svobodova
Bylo nás 8 dětí.Majetek žádný,ale lásky tolik, že jsme ji mohli rozdávat.Dokud žili rodiče,bylo kam se vracet.Rodina je nejsilnější pouto,nejpevnější řetěz.Přeju Tvé rodině,aby Vám vzájemná láska vydržela.Bylo to pěkně napsané,pro mě pohlazení na duši.
29.09.2010 10:16:00 kuskus pruhovaná
...já mám naštěstí to štěstí, že jsem si na "stará kolena" pořídila ještě Kluka. A ti dva velcí sice žijí jinde, dokonce i v jiné zemi, ale pořád to jsou moje "malé kočky"...a vždycky budou...i když jsou oba o půl metru větší než já...
28.09.2010 01:23:00 s.e.n
Šťasten je kdo má se kam
a ke komu vracet.
Je-li dítě ve světě
a neví -li si někdy rady-
máma s tátou nejlépe poradí,
jen ať se nebojí a přijde.
27.09.2010 11:35:00 labuť
Máš pravdu i když dospělí, vždycky pro nás zůstanou dětmi a my se budeme snažit pomáhat... Jsou to přeci naše zlatíčka...
27.09.2010 09:41:00 Sweet KiWi
Zatím máme jenom dvě děti,ale už nyní se těším na to třetí robě....a jednou ,až ptáčátka vyletí z hnízda...bude to jistě smutné a budou mi chybět i když budou jezdit na návštěvy,rady či útěchu k tátovi a mámě....MOC MOC JE MILUJI ty naše děti:-)))
Krásná báseň ST
27.09.2010 08:45:00 j.c.
pro svou mámu byl jsem vždycky chlapec
co zapmout žádá knoflík u košile
před světem mě ukrýt chtěla za pec...
kde jsou dnes ty ruce, pohlazení milé
***
Jiří senior
27.09.2010 08:42:00 NikitaNikaT.
Na dětech s miláčkem teprva pracujeme, ale plně s Tvou básenkou souhlasím, neb jsem byla, su a stále budu dítě svých rodičů, bez ohledu na věk, a je to tak, jak píšeš. Za tuhle básenku Ti dávám jasné ST! ne pro to, aby měla body, ale prostě proto, že si to hodnocení zaslouží. :o)
