Odpočívej v pokoji,
ty můj malý mozečku.
Uzamčen v pokoji,
už chytáš horečku.
Už Tě bolí hlavička
a nemáš cit pro rovnováhu.
U okna stojí stolička,
s výhledem na zahradu.
Posadíš se a sleduješ,
jak roste a nádherně kvete tráva.
V srdci se raduješ
a v myšlenkách už Tě nebolí hlava.
Co stačí k radosti,
jen vidět kousek té nádherné přírody.
Bez pocitu starosti,
té chvilkové pohody.
Někdy nám hlava ztěžkne starostmi, nemocí bolí, či událostmi... pak maličkosti dokáží nás rozveselit...
28.09.2010 11:08:00 | NikitaNikaT.