Nudná

Tvé srdce,
balvan připomíná,
stahuješ mě,
k nudnému dnu,
kde slunce září,
ta zkomírající baterka,
kterou někdo odhodil,
aby mi posvítil,
na moji blbost.

Netřeba,
kmotře smutku,
svojí blbost,
jasně zřím,
a tvůj smích,
co krutostí se zmítá,
taky ušklebkem odměním...