Otazník

Anotace: nevím

Otazník

Byla jsem poutním místem
posedlá
na každý kámen
strom
závislá
dotýkat se rukou
pohledem
a další den
byl pro mne
sen
jsem tu a teď
říkám si
dnešek je pro mne
vzácností
co bude zítra?
nevím já
rukama kreslím třpytky
vteřin
okem zachytím
temný stín
touhy
snů
lásek krátkých
jsem jak ten list
zelený
a přece
barvu ztrácím
vteřina pomíjí
a kvete nová
co dává?
nese mi teď
držím,nepouštím
je tolik krátká
je to vzácnost
dar
jsou zde vrátka
přicházím opět
prožívám krásy a
nevzdávám se
naděje slova
krásou vždy přispěje
a já?
mohu jen tak si žít
co bude tedy zítra?
nevím
jen tak ručička vteřiny se
ozve zas
kde budu
ví jen
ON