Stmívá se
a světla jen tiše září
jak jiskřičky naděje v očích
když se nedaří
Ke konci slabě
z počátku víc
jakoby chtěly
chtěly snad něco říct
Vidíš je v mlze
ve sněhové bouři
i večer před spaním
když víčka se zahmouří
Jak ale stárneme
je jich furt míň
až jednou zhasneme
spolu i s tím posledním!
nádherná vize ... a ten začátek posledního dvojverší je až děsivej.. jak člověk stárne, přesně tak to cítí... pěkné, díky, oslovilo mě to :-)
10.01.2006 07:38:00 | Buližník