op-artová...

Anotace: vyhlídka...

pozoruji oblaka
co se tváří jako stěna
ztraceného Edenu
z našlehaných bílků
když se najednou roztrhla
a vykulila se dívka
z té bílé spouště…

zpočátku vypadala nepřístupně
tvářila se příkře
nožky na jehlách
ostré lokty
a pohled jako břitva…

pak mě pleskla ukazovátkem
a řekla podívej se pořádně…

v tu chvíli jsem si uvědomil
že příroda nemá v oblibě rovné linie
a vypočítat prvky krásy
je přímo úměrné
hornatosti tvé krajiny
i ty nejšpičatější hroty
rostou svými lomy
do plynulých úhlů ohybu
a v podstatě jsou oblé
a elegantně zvlněné...

jsi čeřená
jemněji než moře
které se vlní pouze na hladině
ty se chvěješ v samém nitru
jako struny eolské harfy
jako jarní vzduch
s ozvěnou dětských hlasů…

zatímco slabší se podrobují
nekonečné síle
jako tráva pod tlakem větrů
ty jsi neochvějná
s věčnou pamětí svého počátku..

úrodné údolí
možná dokáže uživit
ale je tak zranitelné
ty mne umíš ochránit
živit abych mohl sílit
a činit šťastnějším zároveň...

až později jsem si všiml
že měla nenápadný štítek na kšiltovce
,,your mountain guide,,

moje horská průvodkyně...