Anotace: O prázdninách v jednu dobu bylo celkem dost přírodních katastrof, a tak jsem o tom něco sesmolil. Napsal jsem to už v létě.
Koukám,
jak jim odplouvají všechny zážitky
Koukám,
jak nejhlubší hvozd na Sibiři černá
Koukám,
jak se na východě hroutí i ty zázemí zbytky
Koukám,
jak se odtrhává poslední kra věrná
Koukám,
jak kvůli těžbě není přáno duším citlivým
Už nekoukám, ale civím.
No pro mě to úsměvné nebylo, spíš mě to vedlo k zamyšlení. Mám takový dojem, že jednou, až nám lidem KONEČNĚ "něco" dojde, tak budeme civět všichni. ST jako vyšité.
02.10.2010 19:51:00 | Anne Leyyd