Socha

Anotace: Neživý předmět ožívá v básníkově mysli

Vytesaná z kamene a on se na ni dívá,
vytesaná z kamene tváří se jak živá.
Básník by se ptal:"Čím to,že žije,
že v soše z mramoru lidské srdce bije!"

Schovaná před světem a přesto viděná,
strnula v pohybu dívčina kamenná.
Schoulená v sedě s oděvem splývavým,
rukama v klíně a pohledem jímavým.

Snivýma očima,dívá se kolem sebe,
však že je socha jen,nevidí tebe.
Nevidí příkoří,ani hoře,
nespatří oblohu,ba ani moře.

Nezří tak básníka,co chodí za ní denně,
nepozná lásku lidského plémě!