Někomu posílám
básně psané na vodu
na duši nelze psát
jen tuší
z mých řas stínovat.
Jsem vězněm svého osudu,
ale já se nevzdám
nikdy poražená
nebudu...
Nebudeš plakat na podlaze, i kdybys za osud zaplatila draze... Vždy vstaneš a půjdeš dál, dobří lidé stojí opodál.
13.10.2010 11:38:00 | Dekadence