Zařazena mezi stovky jiných,
jen neobvykle oděna.
Procházím se po obřadních síních,
a připadám si prokletá.
Zmatená řečmi o souznění,
utíkám do krajiny slz.
A za sklem všech výkladních skříní,
třpytí se závojů hrst.
Mé srdce se svíjí,
je zima a chlad.
A já u výkladních skříní,
budu stát a naříkat.
A zas se vracím do obřadních síní,
kde hudba začne hrát.
A já stojím v koutě v síni,
a myslím...
na večerní tah.
:)... člověk nikdy neví, co se stane na tahu... a jak se včerejší neštěstí zdá ráno šťastné...:)
11.10.2010 20:06:00 | Šerák
Jeden neúspěch je poučení
věř všechno zlé se v dobré změní
a začni třeba s úsměvem
s láskou nic děvče nesvedem
na smutek žádná náplast není
hledej a najdi v jiném srdci zalíbení
11.10.2010 18:11:00 | carodejka