Slzy stíráš jemnou dlaní
schoulená ve svém pelíšku
do polštáře šeptáš přání
jsi jako kytka bez lístků
i já skrčený v koutě
svá přání šeptám
snad jednou najdou tě
a pak se zeptám
chceš zůstat se mnou, ano?
vrátím ti lístečky
a dřív než přijde ráno
budem psát bez tečky
spolu příběhy něhy
kam smutek nesmí
slyšíš vrať se mi..
Být snílkem a naivkou je krásné, myslím že nespadneš, protože dokážeš cítit a štěstí tě objímá.
12.10.2010 22:44:00 | carodejka