Anotace: ....
Opeřená křídla netopýrů,
šumí v nočních korunách stromů.
Slzy zasychají do papíru,
když si čteš dopis z domů.
Umřel Ti blízký člověk,
bolí to, křičí Ti srdce.
Odešel a je konec,
jen jeho popel zasyčí v řece.
Nestihl jsi se rozloučit,
tak vzpomínáš jen na to dobré.
Tolik věcí Tě dokázal naučit,
ale ty, už mu to nikdy neoplatíš, JE POZDĚ!!!
14.10.2010 06:51:00 NikitaNikaT.
Ach ano, někdy je příliš pozdě... Někdy ale lidé dělají jisté věci úmyslně a to je pak víc bolestné, než neřécti blízkému, jež nám navždy odešel, že jsou ještě věci, které se nestihly... slova nevyřčená a srdce stále otevřené... ST! za obsah.