Návštěvnost
JE POZDĚ
JE POZDĚ
Opeřená křídla netopýrů,
šumí v nočních korunách stromů.
Slzy zasychají do papíru,
když si čteš dopis z domů.
Umřel Ti blízký člověk,
bolí to, křičí Ti srdce.
Odešel a je konec,
jen jeho popel zasyčí v řece.
Nestihl jsi se rozloučit,
tak vzpomínáš jen na to dobré.
Tolik věcí Tě dokázal naučit,
ale ty, už mu to nikdy neoplatíš, JE POZDĚ!!!
šumí v nočních korunách stromů.
Slzy zasychají do papíru,
když si čteš dopis z domů.
Umřel Ti blízký člověk,
bolí to, křičí Ti srdce.
Odešel a je konec,
jen jeho popel zasyčí v řece.
Nestihl jsi se rozloučit,
tak vzpomínáš jen na to dobré.
Tolik věcí Tě dokázal naučit,
ale ty, už mu to nikdy neoplatíš, JE POZDĚ!!!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ach ano, někdy je příliš pozdě... Někdy ale lidé dělají jisté věci úmyslně a to je pak víc bolestné, než neřécti blízkému, jež nám navždy odešel, že jsou ještě věci, které se nestihly... slova nevyřčená a srdce stále otevřené... ST! za obsah.
14.10.2010 06:51:00 | NikitaNikaT.
přeběhl mi mráz po zádech.....ale moc pěkné
13.10.2010 21:48:00 | Mácha
smutné...
13.10.2010 19:40:00 | Šerák