Těsně nad hladinou a těsně pod sluncem

Jak jsem letěl,
a pádloval ve vzduchu,
občas plácl jen tak do vody,
a všiml si, jak plynou životy…

Voda pode mnou,
a nade mnou světlo,
to oni nečiní.
tuhle zemi temnou!

Ó jak je nádherné,
blyští se jako kamínek
a přesto se nemohu jen ohnout,
byl by by na cestě a s ním pohnout,
Slunce není nicotné,
je to perla – drahokam Vesmíru,
někdy… na něm vidíš
sedět Valkýru…