Anotace: Včera, když jsem jela po poledni do práce, jsem je uviděla a zamávala na pozdrav.Kývali na mě, ať se za nimi stavím a........ vyslechla jsem jeden příběh.....snad i Vás trochu chytne za srdíčko, tak jako mě.
Ty vole, Ty mne chceš snad dojmout. Tak jo, podařilo se.
01.11.2010 19:23:00 | umělec2
Tak tohle mi připomnělo scénu divadla "U hasičů"
/byla jen trochu vtipnější, tedy spíš o dost
pod názvem "Já jsem Herbert" - všem doporučuji!!
Je dialog to dvou, když vzpomínky si po svém malují
a nebo z cesty původní uhnou si na most!
prostě je poutavá ta myšlenka a zámek bez klíčů...
19.10.2010 11:32:00 | šuměnka
.. tak krásně bych si přál jednou vzpomínat...
***
Jiří senior
18.10.2010 20:33:00 | j.c.
Moc hezké ST.
16.10.2010 10:01:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Moc nezké.ST.
16.10.2010 10:00:00 | Jeněcovevzduchukrásného
jednou snad budu sedět před roubenkou ruku v ruce s svým dědou:-)
ST
15.10.2010 20:40:00 | Mbonita
Krásná básnička, líbí se mi.
15.10.2010 16:32:00 | Psavec
Krásně spolu ti dva žijí...
pěkné...
15.10.2010 12:43:00 | Květka Š.
Krásně jsi o nich Tamarko napsala,na chvíli jsem je též zahlédla a zamávala jim...ST
15.10.2010 11:20:00 | střelkyně1
Krásné Tamarko,takové příběhy za srdíčko chytnou vždy.Je krásné,že60let strávili ruku v ruce a přeji,ať ještě dlouho takto v lásce a zdraví žijí.
15.10.2010 09:50:00 | CULIKATÁ