Zasněná cesta
Zasněná cesta
Anotace: Další (resp. zde teprve druhá) do sbírky o cestách. P.S.: Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nenapsala, po pravdě jsem toho napsala hodně, ale nestíhám publikovat...
Sbírka: V prachu cest
Je hebká jako vlásek divoženky,
jíž zlaté slunko kvete nad hlavou.
A její povrch je tak sladce tenký
jak říčka, která spěchá Šumavou.
Je plná perel z vlahé letní rosy
a plátků růží, lístků kopretin.
A vzdechů vvíl, co po ní tančí bosy,
když slunko halí hustý, černý stín.
Je jemná jako stuha Zlatovlásek,
když upadla jim večer na polštář.
A voní víc než tisíc prvních lásek,
co vtiskly život na bělostnou tvář.
Tam uvidíš, co jinde vidět není,
a neuvidíš to, co děsí tě.
Na cestě plné pohádek a snění
se zastavit chceš zcela určitě.
Však nohy stále nutí tě jen k chůzi
po cestě, která spěchá Šumavou.
Kde ztrácí se v nás víly, dobrodruzi?
Proč všechny sny vždy někam uplavou?
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk17.10.2010 23:04:00 Zasr. romantik
Na Otavě jsem chytil svého prvního lipana na mušku.
Že je to ona?! Řeka ryb, vodáků, zlata i říčních perel.
17.10.2010 14:02:00 Květka Š.
Tou cestou plnou pohádek
chodit si od jara do zimy,
projít ji tam i nazpátek
a nesledovat ani hodiny.
To musí být cesta čarovná
kouzelná,no prostě půvabná...
17.10.2010 13:45:00 šuměnka
Po téhle cestě jít bych chtěla
zasnít se v jejím pohledu
z Šumavské krásy oněmělá
v každičkém, v každém ohledu...
