Zasněná cesta
Zasněná cesta
Anotace: Další (resp. zde teprve druhá) do sbírky o cestách. P.S.: Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nenapsala, po pravdě jsem toho napsala hodně, ale nestíhám publikovat...
Sbírka: V prachu cest
Je hebká jako vlásek divoženky,
jíž zlaté slunko kvete nad hlavou.
A její povrch je tak sladce tenký
jak říčka, která spěchá Šumavou.
Je plná perel z vlahé letní rosy
a plátků růží, lístků kopretin.
A vzdechů vvíl, co po ní tančí bosy,
když slunko halí hustý, černý stín.
Je jemná jako stuha Zlatovlásek,
když upadla jim večer na polštář.
A voní víc než tisíc prvních lásek,
co vtiskly život na bělostnou tvář.
Tam uvidíš, co jinde vidět není,
a neuvidíš to, co děsí tě.
Na cestě plné pohádek a snění
se zastavit chceš zcela určitě.
Však nohy stále nutí tě jen k chůzi
po cestě, která spěchá Šumavou.
Kde ztrácí se v nás víly, dobrodruzi?
Proč všechny sny vždy někam uplavou?
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Na Otavě jsem chytil svého prvního lipana na mušku.
Že je to ona?! Řeka ryb, vodáků, zlata i říčních perel.
17.10.2010 23:04:00 | Zasr. romantik
Tou cestou plnou pohádek
chodit si od jara do zimy,
projít ji tam i nazpátek
a nesledovat ani hodiny.
To musí být cesta čarovná
kouzelná,no prostě půvabná...
17.10.2010 14:02:00 | Květka Š.
Po téhle cestě jít bych chtěla
zasnít se v jejím pohledu
z Šumavské krásy oněmělá
v každičkém, v každém ohledu...
17.10.2010 13:45:00 | šuměnka
