Neovladatelně

Jako zavinutec v souladech,
co nechává se sálat
kožíšky z plyše,
jako zřícenina v základech
vrtkavých rozkmitů
kloužeme
po stupnicích nálad
po tiše
rozervaných pocitů…

Po vlnobití vnitřků,
když myšlenky nejisté
vydlabávají zákruty,
jak nestálí telegrafisté
do děravých štítků
na kouscích minuty,
co jsou tak kratičký,
ve sklepním poschodí
prohlubují cestičky,
jak šmouha v smítku,
když v nás se narodí…

Když se vymaní
a rozmotá smyčka,
sotva znatelná,
ještě menší
než špendlíková hlavička,
jak tání
neuchopitelna
v bezvládí,
co prostoupí tkání
a napůl zviditelní,
napůl neprozradí
ty naše,
ty činy
neovladatelný…