Slibná budoucnost

Do úrovně očí zdvihnu svou dlaň
a upřeně, dlouze hledím já naň.
Mezi prsty protéká mi
cosi vzaté od mé mámy.
A buňky stárnou a buňky hynou,
já vkládám naději v dobu jinou.
V dobu, co přinese snad nějaký děj,
zatím co propadám v žel a beznaděj.
A život utíká a čas plyne
a člověk stárne a člověk hyne.
Na možnost úniku hloupě se ptám.
Vím, zemřu netknutě, vím, zemřu sám.