Z oblohy padají třpytivá peříčka
krajinu pokryjí bělavým závojem.
Na nový kabátek střihla si lavička,
za letních večerů milenců domovem.
Stopy mých kroků zakrývá sníh,
oživlé vzpomínky vrací mne zpět.
Za dveřmi myšlenek, zní dětský smích.
Jít proti času a vrátit se o pár let !
Plamínky v očích, když dárek se rozbalí,
užaslé pohledy dítěte.
S rychlostí tornáda z dětí jsou dospělí,
stříbrná nit vlasy proplete.
Krajinou vzpomínek vracím se zpět,
u dveří návštěva zazvoní.
Uslyším dětský smích, je starší o pár let,
Duch Vánoc domov provoní.
Opravdu krásná báseňka, už se nemůžu dočkat těch plamínků v očích našich dětí u stromečku.
29.10.2010 16:35:00 | Pevya
Jak ráda jsem se krajinou v Tvé básni vrátila o pár let zpět:-))),krásná vánoční,takové miluji:-))St
24.10.2010 10:15:00 | CULIKATÁ
Nádherná..až jsem slzičku zamáčkla...a proto chci ještě alespoň jedno miminko a mít tak velkou rodinu :-)))
24.10.2010 10:00:00 | Sweet KiWi