Prostor rozplynul se
do okamžiků něhy
Rozesmál se do dnů
než zmizel do noci
Skromně stojí pod oknem
pár slov
A dívka s květinou spí
Světlem se prochází
Pramení bez konce
Do snů vchází tiše
její hlas
Až probudí se..
pozná, že je čas
obejmout
i bolest v nás..obou..
krásně jsi to napsala ST
25.10.2010 11:40:00 | xoxoxo
Působivé, zamyšlenkové, dílko mi přinde hodně upřímné od srdíčka. ST!!! Dobře čtivé.
25.10.2010 06:03:00 | NikitaNikaT.