..pojď dál..

Pojď dál! vždycky tě ráda vidím
Jsi úkaz veliký, jediná z mála lidí
kteří mne nesnáší, a přesto mám ji v patách
která mě nemusí a přesto horečnatá
je snaha po mně jít. Dělat to, co já dělám,
v mnohém se opičit, pomlouvat do vyvřela
prostě tak zápasit, myslet si, jak jsem smělá
a přitom bídně žít.
/ humbuk jak rány z děla /

Pojď klidně dál! vždycky tě ráda vítám
Jsi pro mě smutek rán, žena životem bitá
Ta, co jí piju krev, aniž by přemýšlela
Ta, co má krásnou tvář a já jen trosku čela
a přesto v nitru svém, kus citu nevykřeše
a přesto jed a mstu, kóduje do depeše
Přitom by stačilo, vážně tak hrozně málo
To by se básnilo
/ to by se milovalo /