Rokailová
Rokailová
*
v nýtech rokailových stromů
probudila se zvědavost
sjížděla ve sklíčkách
příčnou klenbu světa
propadla se blíž k zářivému středu
a věrna staré podobě
rozpoutala blyštivou vlnu
v myšlenkách
míhají se tvary renesance
gotický ornament
snoubí se s přímořským
kde jehla protkla útroby
a kaplík k perle tiskne se
jako láskyplný milenec
staré stříbro střídá měď
a mosazná slza
řetízků vodopád
na břeh ňader
jiskrně vyklopila
*
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
...není jednoduché číst tuhle tvou báseň ...zavřu se v truhle s baterkou a budu si ji číst znova ...a doufat, že mi nic neunikne ...
31.10.2010 19:01:00 | WhiteSkull
..začal jsem psát komentář..
rokailové stromy se rozsypaly
::
tak posílám jen hrst korálků...
***
Jiří senior
28.10.2010 18:44:00 | j.c.
Velice zvláštní báseň - cítím v ní historickou hloubku a erotično... není to zvláštní? Zvláštní... to slovo mi v pocitech stále zní, když ji znovu čtu :-)
25.10.2010 23:06:00 | Levandule
