Vrátit se domů

Hraniční kámen otevřel náruč,
oči mé uhání do polí.
Slzám ať netekou, mé srdce poruč
a vzpomínky, ať tolik nebolí !

Laskaná letním dnem, sluncem a deštěm,
zoraná hlína, dřív těhotná pšenicí,
zavoní zjara zas chlebovým těstem,
kořením bochníků, sázených do pecí.

Podzimní vítr už svou píseň zpívá,
vousatý mráz kráčí krajinou.
Tisíce emocí mým srdcem zmítá
tuhletu zemi já nesměním za jinou...

Prsť vzácné esence rozmělním v dlani,
laskavou, úrodnou matičku zem.
Cítím ten život, tu vůni co hladí.
Milenko věrná, voníš mým návratem.