Pohádky jsou kouzelné,
proto i tak nádherné.
Vždy k dobrému konci spějí,
děti se i u nich smějí.
Snad každý jako malý chtěl být princem či princeznou,
Krásnou milující a zároveň líbeznou.
Možná chtěl i sekat hlavy drakům,
snad doletět do nebe k těm bílým mrakům.
Ano každý svého hrdinu po svém maloval,
a do svých snů si ho na pomoc vždycky přivolal.
Já teď dětem tuto fantazii závidím.
Sám už svého hrdinu v noci nevidím.
Proto děti místo televize radši pohádky čtené poslouchejte
a tu bednu s knížkou v ruce vypínejte !!
Jo, jo...čtená pohádka má své kouzlo. Ale mě moje dcery žádaly o přednes pohádky, i když jim bylo už 14 a 12 let...a na to se nezapomíná, bylo to bájo...nedospělé a přece na prahu dospělosti a v těch chvílích patřily stále ještě jenom mě...ST
08.11.2010 16:18:00 | Sladkalu