Večer budu objímat krajinu,
západ slunce i samotu..
..mezi lidmi
Místo plné svobody
Miluji úžasné dary srdce
Jsem dítě, co hraje si
s myšlenkou plnou duhy
Žena, která ztratila hlavu
pro štěstí mimo městský svět
Med roztírám po potrhané duši
Sluší ji úsměv, sluší jí zpěv
Svět, kde taje led..
Pod kůží hudba, její vlna..
co unáší mě dál..tam,
kde život opět objímám
Labutěnko to vystihla aj za mě... prostě, andílku, myslím si, že jsi šťastná a to mi dává jistou sílu a úlevu... myslím, že nejenom zde mně.
01.11.2010 21:34:00 | NikitaNikaT.