Anotace: claire de lune ~J~
.
pojď se mnou hluboko
tam kde byla temná noc
a vše bylo nad slunce jasné
pojď se mnou hluboko
už si nevzpomínám
a vzpomenout nechci
v jakém mokřadu mi nohy zely
a jaké sviť měsíčku sviť
počkáme až stromy
si listí odloží
až budou vracet teplé světlo
až setmí se a bude klid
uslyšíš jak kraj ztich
jít až tam hluboko kéž to není hřích
bude to hra až nebudem
listy z vlasů sbírat
půjdeme hluboko
ale nevracej
teplé světlo ještě chvíli mě
hřej
.
mrtvý autor nijak nezasahuje do této interpretace, ale poznamenává, že to myslel jinak ) ale to nevadí, naopak! je hezké sledovat, jak si dílo samo žije. jsou jako děti.
02.11.2010 21:29:00 | Já Esther Ruth