*
procházím barevnou promenádou
věčných drah koloběhu
do srdce vkradla se krása
pomalého usínání a přemítání
dá se hvězda položit do vany
a jaký svítivý tvar by měla
jaké by to bylo
vplout do jejích světélkujících her
řítit se vstříc koncům začátku
a čekat odpovědi hladových lásek
vždyť
kvůli nim boří se světy
stavějí mosty
a rostou bílé kopretiny
*
z koloběhu vychýlena čar
nosila tmavomodré džíny
seprané, vetché na kolenou
až svítil oblý kolen tvar
tou látkou dvakrát roztrženou
vstříc světu bělostí kopretiny
***
Jiří senior
02.11.2010 18:47:00 | j.c.
Nebe plné hvězd -
to je tvoje báseň dnes
-zajímavé přemítání
i mě k přemýšlení nutí.
K přemítání o hvězdách.
01.11.2010 22:55:00 | s.e.n