Anotace: ... občas tam utíkám ...
Svět se mi zabalil v mýdlové bubliny,
skrz stěny hledím do okolní krajiny,
uvnitř se cítím silná a bezpečná,
k varovným výstřelům zůstávám netečná …
Duhově barví se všechny mé pocity,
zrady a krutosti někam si ulítly,
láska a něha kolem mne krouží,
do duše, do srdce usednout touží.
Reálný svět se propadá v podzemí,
v tajemných koutech nacházím zázemí,
že sídlím v bublině není má vina,
jsem přece poeta – a trochu jiná….
Super bublina, doufám, že dvojsic a vzadu lůžková úprava. A rolety! :o))
ST*!
18.11.2010 11:49:00 | Zasr. romantik
Moc pěkně podané... občas si zalézt do mýdlové bubliny není špatný... leč asik není dobré setrvávat tam přiliš dlouho, před ralitou se neschovváme a neutečeme... bohužel, či bohudík. Tvé dílko je přemýšlové a zaslouží jednoznačně ST!** děkuju za bezva počtení.
10.11.2010 06:15:00 | NikitaNikaT.
Basěn je hravá :-)
No a hlavní je,že jsi ji našla.
Foukám do bublifuku a posílám plnou tepla,něhy,at máš kolem vlídno.
07.11.2010 10:16:00 | Danger
Buď šťastná ve své bublině
občas napiš modré rodině
pošli hezků básničku
potěš nejednu dušičku
ST
05.11.2010 22:07:00 | Kars