Anotace: nebývá vždy veselo, nedaří se:Podzimní melancholie jakoby tomu všemu přilévala.
Sevřete mě do jediného stínu
a slunci dejte plášť šedých chuchvalců;
nebe bude plakat,
já čekat zdali skulinkou uvidím
svůj milovaný les právě se budící do jara.
Déšť dostává těžkou podobu smutku
a zem navléká rubáš bláta.
V koutě podzimu jsem šprajclá do čekání
kdy aspoň bílý koberec zabrání vymírání:
Spát.
Sevřená do melancholie jsem v pasti
a čekám....
Já mám ráda podzim, ale jeho začátek, kdy je ješte teplo a všechno se barví do těch nejnádhernějších odstínů. Ale teď, kdy se čeká už na bílou peřinku, je to opravdu tak trochu deprese, ale neboj, už brzy...ST
06.11.2010 14:49:00 | Sladkalu