Čtenáři milý, Ty nevěř všemu, co je psáno!
Neb autor rád si osud po svém motá
Rád prochází se hrdě ze slov slavobránou
a zápletky pak souká v pytli do života
/ by nechal záminku až někde v koutě stranou
By zamet stopy tam, kam šlápla něčí bota…/
Čtenáři milý, Ty nevěř všemu, co je v díle!
Neb autor vcelku rád si svoje ego hojí
Rád prochází se dějem téměř rozpustile
a hrdiny své klidně nechá břednout v loji
/ by zastínil své vlastní trable v plné síle
By smutek skryl k tom davu očí ku orloji…/
Čtenáři milý, Ty nevěř všemu, co je tady!
Neb autor prostě tragéd vlastní komedie
Rád prochází se cestou lesklé kolonády
a duše postav biči vět i silou moci krutě bije
/ by v malosti své nezdůraznil vlastní vady
By na úkor svých smyšlenek sám sebe míjel…/
St souhlasím i když ne tak zcela,každý autor se částečně odráží ve svém díle..
08.11.2010 19:48:00 | la loba
Tvé dílko je mistrovské, ač s trochou smutku, musím řéci, že hned věděla bych o někom, kdo nás tu vodí pěkně za nos... ale co na tem? Básně přecik nejsou o pravdě... některé básně, jsou jen básně a tak to zůstane.
07.11.2010 21:30:00 | NikitaNikaT.
Básníkům nevěřit, to se ani nedá,
mezi řádky každý něco hledá.
Básně jsou polopravdy a touhy ukryté,
proč ale nevěřit, když jsou nádherné.
jako ty Tvoje Šuměnko :-)
07.11.2010 13:28:00 | Tamara
Pěkně si své verše napsala.Věřit se má, ale ne všemu:-))).Píšeš skvoStně, opravdu moc a moc krásně šumi, Tvé básně jsou nádherné.
07.11.2010 11:36:00 | CULIKATÁ
Díky básnířko,
věřím jen tomu, co lze nahmatat nebo co mohu ochutnat vlastními ústy, do čeho si mohu kousnout,...
A pak taky svojí mámě.
A občas rád a s chutí propadám básníkům, co (š)umí...
Špáďa
07.11.2010 00:44:00 | Špáďa
Vždyť o tom básně jsou
verše,pohádky,semtam skutečnost
balady,romance,smutek i radost...
06.11.2010 23:23:00 | Květka Š.
spousta toho není pravda, ale zas se za tím skrývá něco jinýho, co čtenář vůbec nemusí tušit...
06.11.2010 22:39:00 | Jiná