Když se dívám

Rubínové slzy kanou
z šípkového keře
do horkého šálku čaje.

Paprsky Slunce prohledaly
vlasy blízkých stromů,
obzor se v zlaté síti pohupuje.

Pavouk utkal dečku z křišťálu,
meluzína nad mlčícím tichem louky
zlehka rozezněla varhany,
do kterých vítr zadul hlučnou fanfáru.

Kouzelné panorama míjí
sněhová krajka,
a na můj nos si sedne.
Romantický posel zimy,
zmrzlé pápěří neposedné...