Anotace: Prohlížela jsem si staré fotky a z alba vypala jedna zapomenutá básenka. Není moje a vlastně ani nevím, kdo ji tenkrát psal.....vystihuje moje dnešní pocity a tak ji sem vkládám
Můj černý kabát z pocitů
dnes doma nechala jsem
a vykoupaná z úsvitů
do světa jen tak šla jsem.
S volností ve vlasech
a s lehkou nohou
po všech podnebních pásech
s křišťálem v prsou.
Za sluncem ze zlata,
měsícem ze stříbra,
za láskou, co košatá
pučí z vně nitra.
Mně se zase líbí nejvíce ta třetí. Tak jednoduchá, ale dokonalá. V pár slovech je obsaženo vše.
15.11.2010 07:49:00 | Dračičák
"vykoupaná z úsvitů"
to je nádhera Ti povím
tak až vyhrabu se křovím
tak zkusím to, ať jsem jak z nefritu...
12.11.2010 13:51:00 | šuměnka
pěkný kabát z pocitů ST!
09.11.2010 19:31:00 | xoxoxo