Táhnu sám životem

Život mě vleče v upjatých opratích
vleče a smýká jak zuřivý pán
štěstí a radost z duše jsem vytratil
srdce už shořelo, táhnu to sám.

Cesty jsou zničené jak moje představy
čerpám jen sílu z paprsků hvězd
slunce se pomalu rozlévá po kraji
dostal jsem bičem a musím zas jet.

Hořkosti slz co skrápí mé tváře
žalostě řežou vrásky mých let
denně můj osud bloudí si v páře
marně si nalhávám, že nemusím jet.

Táhnu svou tíži celým svým životem
táhnu to sám a sil ubývá
pomalu kupředu, jenom krok za krokem
až v tichu pochodu padám a umírám.