Anotace: Zatím jsem zkoušel psát básničky jen jako doporovod ke svým fotografiím. Ani tato není výjimkou, pokud se budete chtít podívat nachází se zde: http://galerie.mobilmania.cz/showphoto.php?photo=54761
Jak dávný Ikaros
křídla svá vzepnu
a sobě pro radost
k nebesům vzlétnu.
Poletím dál a výš
kam oči vidí,
spatřím tam na zemi
maličké lidi.
Lidé jak mravenci
dole se plazí,
já letím dál a výš
až z toho mrazí.
Poletím ke slunci,
poletím k hvězdám.
Poletím s větrem
tam kde to neznám.
Najdu si louku,
vedle ní háj.
Maličký domeček
a u něj stáj.
Až já tam doletím
zbavím se lidí.
Tak takhle daleko
mé oči vidí.
Děkuju za milé přijetí. Abych se přiznal, tak o poesii jsem se dohromady nikdy moc nezajímal, ale poslední dobou mě při pohledu na některé fotografie napadají takovéhle básničky a už jich mám několik napsaných a schovaných různě po papírech. Chtěl bych se tomu trochu víc pověnovat, takže se tu určitě budeme vídat. Martin.
10.11.2010 16:56:00 | Martin H
krásně vzletné čtení na Tvých křídlech..letí k tobě ST!
10.11.2010 11:23:00 | xoxoxo
Ikaros a jeho let....,dávná lidská touha.... hezká báseň, pěkné fotky, vítej!
09.11.2010 20:40:00 | Danga