hravě...

Anotace: hudebnicky...

vyhlédl jsem z okna
a zadíval se na terasu
kde sedává ona…

zjevila se neslyšně
jako pokaždé
uchopila nástroj a naladila…

mě se zachvěl obličej
což je trochu zvláštní
protože nemám tvář
i další podrobnosti
a umím jen jedno
tedy vlastně trojí
nebo čtvero
chytat létat lechtat
a jsem milovník
její violy...

jsem sice absolvent
dálkového kursu hudby
ale tohle je jiné
tóny obsahují vibrace
co nejsou z této planety
a občas
skladba přechází v symfonii
kterou jen těžce vnímám
jako hru jednoho hráče
je to jako smyslné ostří
co se rozpíná
do bábelu chaotických zvuků
od úžasně nízkých
z nekonečné vzdálenosti
až po svist dechberoucí blízkosti…

pářeš plátno
všednosti
maluješ libozvučně
proměny duše
tak že klub umělců
s bledě růžovými mozky
by z toho byl v šoku
jak tvé skladby vyvolávají pocity
jiné než odpolední čaj
na dvě doby...

a tak jsem
za stěnou spánku
ve zdech mansardy
s dávnou pověstí
došel k poznání
jistých skutečností
vedoucích k radosti
podivuhodného šílenství
srdcí
které nevyžadují
hospitalizaci...