Anotace: tak nějak mi tendle stát se.. a se.. a se..dí někde mimo, kde snad ani nejsou normální lidi, protože to co se okolo děje snad ani není pravda ...
Težko jde psát levou, když nemoc pravou jímá
Je to jako s tebou, už asi nejde to jinak
Na všechno samozřejmé zvykneme si hned
Tak nějak ani zvláštní nepřipadne nám jed
Co každodenně podáván je navečer o sedmý
Je to jak s tebou, kdy marně uhýbáš, to se ví
Před problémem, co nechceš vidět a modlíš se
Že jako většinou, sám od sebe snad řeší se
Jenže bohužel, všechno je to trochu jinačí
Je to jak s tebou, jsi to prostě ty, ale to nestačí
Na našich životech tak trochu sedí špína
To naši písničku nám prostě někdo jinej zpívá
No a všechno to všední, čím všichni žijem
Stejné je dneska, tak po celý týden
Zjistíš, že bez toho všeho to prostě nejsi ty
A když to ztratíš, nejsi ani první. ani poslední
vlečeni osudem po cestě rozbitý, špinavý
je to jak s tebou, viď ? Okolo samé bezpráví
a nejmenší zlo na tom všem jsem já kdo ti poví
že v naší společnosti tě fakt nikdo nechrání …
Promiň. Mě se to nelíbí. Přijde mi, že se většina slov tluče a nesedí. Jistě básně mají mnoho podob. Tohle je prostě můj názor.
10.05.2011 23:31:00 | Silvanas
pobrat to všechno v životě
je někdy hodně, hodně těžký,
když otevřeš se nahotě
začnou se kolem tvořit jenom blesky...
uzavřeš-li svou duši klíčem,
řve uvnitř jako zběsilá,
do mříží buší, vzteklá chtíčem,
chce lidem svěřit svoje JÁ ...
tak berme život letem světem,
na moudrost v stáří času dost,
že nás to někdy pěkně se ..,
však neřvi těm druhým pro radost ...
12.11.2010 07:34:00 | nejsembásník