Anotace: Návrat expedice Makalu 73 do Prahy. Druhá básnička mé mámy psaná na přivítanou horolezcům.
.
Vracejí se domů
A jsou smutní
V očích slzy mají
V srdci tichou pokoru
Vítám Vás a obdivuji
Stateční, co "pokořili" horu
Byť nestanuli na vrcholu
Myslím na vás
a v duši slova chvály znějí
Dobře rozumím Vašim činům
Ruku stisknout bych Vám chtěla
Kytici růží přidat k díkům
Myslíte, že bych směla?
.
Helenka, 11.7. 1973
.
Koukám, jablko nepadlo daleko od stromu
píšeš taky, jenom že ne pro horu
ale to nevadí, jsi ještě mlád
můžeš se ještě na Makalu dát :-)
14.11.2010 21:11:00 | Kars
Musela mít hodně citu rozumu a síly. Možná víc než ti co ji chtěli zdolat. Ona ji zdola zdolala. Za to ji patří dík.
12.11.2010 18:08:00 | umělec2
V té době mi byly 4 roky :o)...tak o tom moc nevím, ale vím, po kom máš své básnění... :o))
12.11.2010 18:00:00 | labuť