Je mi smutno, tak smutno,
I dýchat připadá mi těžké.
Tak proč mi ji bereš Pane,
Do nebe jít, není lehké.
Tak proč se k ní stavíš zády,
Vždyť ona, byla tou,
Již milovala a plnila Tvé řády,
Byla mou předlohou.
Bože, není Ti málo,
Já bych srdce položil,
by její rty štěstí zahrnulo,
i kdybych se zítřka nedožil..
Smutné, v Tvé básni je tolik rozhořčení a smutku, potkává nás všechny občas velká ztráta...Tys ji vyjádřil(a) moc krásně...ST
17.11.2010 19:35:00 | Sladkalu