Balada o přerovském vzduchu

* * *

Já neznám příjemnějšího nic,
než přerovský vzduch dýchat z plných plic,
ten po ránu zdá se tak čerstvý býti
jako na dé jedničce od osmi do devíti
Tu padají ptáci z nebes do trávy
ba jsou to oni, kdo se vždy první otráví

Lidé však inteligentní jsou a myslí moudře,
a tak ranní město dusí se pod oblakem cigaretového kouře
Plíce jim hoří, až pěkné to není,
ovšem kuřáci své ví,
ač mdlí jsou a zelení

Astmatici dáví se u silnice,
vozidel i kuřáků je tu na tisíce,
Však lidem z měst poradit se nedá,
a tvář astmatikova celá bledá
proklíná dopravu z hloubi duše,
když filtry chemičky zas jsou v poruše

Tak halí se Přerov do mlhy kouře a smradu
jak hrdě si kuřáci nosí nahoře bradu
Změní-li se však jednou přerovské ovzduší,
ó bohužel, to zatím nikdo z nás netuší.

* * *