je jaká je...
je jaká je...
je svého druhu
kalamita
chladná
i žhavá kandidátka
na svatou
skrytá
zlodějka ze zákona
i kousavá politička jakosti
co má ráda maso
od kosti..
vždycky mi říká
není to o tom co chci
ale co mám…
struny v kytaře
květy na jaře
neptá se
dětinsky
co je na obraze
ale kdo jej namaloval
a ráda usedá
na zádech čápa...
od paty po špičku
nožky tak veliké
jako slunce
a všude kam šlápne
zanechává stopy
esence
horské posvátnosti
soustředěné v mase
stoupající do nekonečna...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Už vím proč se mi líbí Tvé básně -jsou to sny které si barevně představuju a chtěla bych je namalovat:-)
06.12.2010 14:06:00 | la loba
je svého druhu
sebou bita
na nose duhu / když jí vítá
v posvátném kruhu
mocně hbitá...
16.11.2010 13:08:00 | šuměnka
Jé, zrovna včera večer jsem "Je jaká je" slyšela ve skvělém podání 4tetu a hned dneska ráno zase čtu tvoji osobitou verzi, která je taky parádní. :)
16.11.2010 08:14:00 | Dota Slunská
nepostižitelná postižitelnost
malej most přes potok
krok
do neznáma
piková dáma v postupce
ve slupce ukrytá mandarinka..
co byla snědena..ne bo bude
ST
16.11.2010 07:34:00 | Mbonita
